Kliknij ikonę by wydrukować: Drukuj
Administrator
Werner Měškank

Pólscy a serbscy Łužičenjo čuja so tele dny wot šćuwańcy na wólbnych plakatach prawicarskeje strony NPD w Zhorjelcu wosebje potrjecheni, byrnjež tež wjetšina němskich krajanow za nacionalistiske hesła absolutnje žane zrozumjenje njeměła.

Hornjołužiske město na pólsko-němskej mjezy je dotal znate za přećelske přez hranicu sahace styki. Njech so to njezměni. Tola plakaty strony NPD w Zhorjelcu, zo měło so pjeća někajkej „pólskej inwaziji“ zadźěwać, su ranjace, wohańbjace a hotowa šćuwańca přećiwo pólskemu ludej, přećiwo słowjanskim staćanam a susodam docyła.

 

„Našćuwanje luda“ wšak je w Němskej zakońsce zakazane. Zarjady pak pjeća njemóža dla plakatow zakróčić. Hakle, hdyž so dosć ludźi na zarjadnistwach hórši, móže město jednać. Mnohich zadźiwa, zo wobsteja tute wuměnjenja. Njech je kaž chce. Demokratisce zmysleni staćenjo a organizacije so w syłach na město wobroća, zo móhło so wotstronjenje tutych NPD-plakatow zwoprawdźić.

Tuchwilny wólbny bój a jeho nješwarne wurostki a reakcije na nje su jedna wěc. Tamna je, zo njeje sej někotryžkuli we Łužicy bydlacy stawizny a wuwiće štyrjoch rěčow a kulturow we Łužicy dosć derje wuwědomił: Delni Serbja, Horni Serbja, Polacy a Němcy tu zhromadnje měrliwje sydla a njepřeja sej mylenje dobreho susodstwa.

Historisce zrosćena štyrirěčna Łužica smě so jako wosebitosć Europy wobhladować. Medije a šule měli ludnosć lěpje kubłać, zo njeby žanežkuli wusyw mjezsobneje hidy schadźał.

Hesła, kiž wobhladuja Polakow abo scyła Słowjanow jako cuzych w Němskej, su samo na sebi dospołny nonsens. Słowjenjo a z nimi Polacy su hižo přez lětstotki dźěl wobydlerstwa Němskeje. Nic jenož na wuchodźe bywšeho stata, kotryž rozšěrjowaše so w běhu srjedźowěka na słowjanskorěčne kraje. Wo tym swědča mjez druhim tysacy słowjanskich mjenow městow a wsow w 11 tych cyłkownje 16 zwjazkowych krajow dźensnišeje Němskeje. Tež Zhorjelc! Němscy wobydlerjo zasydlichu so mjez Słowjanami - a nawopak. Miliony dźensnišich němskich staćanow su pólskeho (a druheho słowjanskeho) pochada. Wosebje w 19. a 20. lětstotku su so Polacy zasydlili we wulkich městach a industrijowych srjedźišćach Němskeje, mjez druhim tež we Łužicy. W lěće 1982 wusyłaše němska telewizija ZDF samo tematiski film pod titlom „Wie polnisch sind die Deutschen“, a wuličichu, zo je něhdźe 25 % Němcow słowjanskeho pochada. Njesměli při wšěm tež na to zabyć, zo pólski lud słušeše k ludam, kiž sobu najbóle pod sćěwkami fašizma ćerpjachu, a zo běchu pólscy wojacy 1945 sobu wuswobodźerjo Łužicy. Tuž je wobsah wonych plakatow čim fatalniši.

Snano móhło so jónu do druhich lužiskich městow pohladać: Choćebuz w Delnjej Łužicy, kotrehož wyši měsćanosta je na přikład w lěće 2006 wozjewił wot wšěch frakcijow měsćanskeho sejmika podpisany přikładny dokument:

Erklärung der Stadtverordnetenversammlung zur Amtseinführung des Oberbürgermeisters Frank Szymanski 
Die wahlberechtigten Bürgerinnen und Bürger der Stadt Cottbus haben im Jahr 2006 mit der Oberbürgermeisterwahl den Weg zu einer neuen Kommunalpolitik ermöglicht. Bei Anerkennung aller grundsätzlichen Unterschiede in den politischen Auffassungen sind Fairness, Sachlichkeit und Offenheit erstes Gebot der Kommunalpolitik in Cottbus. 

Cottbus braucht ein konsequentes Zusammenwirken der demokratischen politischen und gesellschaftlichen Kräfte, die sich dem Wohle unserer Stadt verpflichtet fühlen.

Die Unterzeichner dieser Vereinbarung sind sich der schwierigen Situation in Cottbus bewusst, nur gemeinsam mit den Bürgerinnen und Bürgern kann es gelingen, die Probleme der Stadt zu lösen.  Cottbus ist und bleibt eine weltoffene Stadt, die Minderheiten achtet und schützt und in der Rassismus und Fremdenfeindlichkeit keinen Platz haben.

Für die in der Stadtverordnetenversammlung Cottbus vertretenen Parteien und Vereine, Fraktionen und fraktionsunabhängige Stadtverordnete

Cottbus, 28.11.2006 

 (www.cottbus.de)

Z přećelskim postrowom

W. Měškank, Choćebuz